Stavební a kulturní památky

Nejstarší stavební památkou obce je kostel sv. Petra a Pavla na kopci v jihovýchodní části obce. První písemně doložená zmínka o něm je z r.1453. Kněžiště je gotické, zaklenuté žebrovím vladislavské gotiky; rozšíření kostela do dnešní podoby (trojlodní stavba) je z konce 17.století. Mimo kostel je samostatně stojící věž (zvonice) z poloviny 18.století. Ve dvacátém století dvakrát zabavené zvony byly v roce 1990 nahrazeny třemi novými: Marie, Petr, Pavel.

V letech 2009 a 2010 byla provedena oprava venkovního pláště. Ta byla spolufinancována Evropskou unií z evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a byla ukončena 30.6.2010. Součastně bylo opraveno i okolí kostela a vzniklo tak příjemné a důstojné prostředí.   

Pravidelné bohoslužby se konají v neděliv 10.30 hod, ve středu v 17.30 hod. a v pátek v 18.00 hod.

Kostel je možno navštívit po předchozí dohodě na tel. 730 166 813. Chrámové prostory jsou využívány i na pořádání koncertů, o kterých je veřejnost informována na těchto stránkách.

Zámek na druhém – severozápadním konci návsi – byl postaven v letech 1702-1704 za opata Norberta Želeckého z Počenic. O autorství návrhu zámku není mezi odborníky shoda: jedni považují zámek za dílo Domenica Martinelliho, jiní se kloní spíše k Giovannimu Pietrovi Tencallovi. Původní vnitřní štuková výzdoba zámku od Baltazara Fontany zůstala zachována jen v jedné místnosti a částečně v bývalé kapli, dříve pamětní síni obce a nyní kanceláři starosty. Zámek byl postaven pro administrativní správu vřesovického panství a pro návštěvy opatů; v myslivecké literatuře je uváděn jako barokní lovecký zámek (Jiří a Erika Andreskovi : Tisíc let myslivosti).

V roce 1848 byla v zámku volba poslance do zemského sněmu. Stal se jím Jiří Frýbort, rolník z Kralic na Hané. Tuto událost připomíná pamětní deska od sochaře Jana Třísky na průčelí zámku. Po zrušení roboty v r.1848 zámek osiřel – Metternichové jej v r. 1873 prodali nadporučíkovi Bruno Vojáčkovi z Prostějova. Pak zámek postupně měnil majitele. V roce 1885 zámek vyhořel. Od r.1927 patřil Vincenci Jančíkovi z Vřesovic, který v přízemí zřídil kolářskou dílnu, která byla zrušena koncem šedesátých let 20.století.

Zámek není z hlediska původního stavu tím, čím býval před požárem v r.1885. Tvar střechy už nebyl obnoven a následní majitelé od r.1881 jej využívali hlavně jako hospodářskou budovu. Některé prostory byly pochopitelně účelově upraveny, část  1.patra nebyla po požáru opravena. Na konci šedesátých let minulého století, kdy skončila provoz kolářská dílna v přízemí zámku a v přístavbě, nebyl po stavební stránce stav zámku dobrý. Tehdejší místní národní výbor začal budovu svépomocí postupně opravovat a upravovat její prostory pro potřeby obce, když předtím byl zámek protiprávně zkonfiskován jeho poslednímu majiteli.

Dnes patří zámek obci, která jej  v r.1994 koupila od dědiců posledního majitele Vincence Jančíka. Zámek je využíván jako víceúčelové zařízení obce – je v něm obecní úřad, ordinace lékaře, pošta, mateřská škola, zkušebna dechové hudby Vřesovanka, kulturní místnost se zázemím pro pořádání oslav, svateb apod. Tak jsou využity všechny jeho prostory včetně zámecké zahrady, která slouží především dětem z mateřské školy.

V září 2004 si obec připomněla 300 let od postavení zámku dvoudenní prohlídkou všech jeho prostor a vydáním příležitostného textu k tomuto výročí.

Uprostřed návsi stojí barokní kaplička sv. Jana Nepomuckého, jedinečná barokní památka na Prostějovsku. Je z první poloviny 18.století (je dokonce pravděpodobné, že byla postavena současně se zámkem, i když Jan Nepomucký byl svatořečen až v roce 1729). V roce 2000 byla provedena generální oprava exteriéru kapličky včetně restaurování soch na střeše: sv.Jana Nepomuckého a dvou andílků. Oprava interiéru byla provedena pouze základní; definitivní restaurace maleb a  menzy není prozatím ukončena. V roce 2000 bylo rovněž instalováno nasvícení kapličky zemními svítidly.

Fara  pod kostelem je  stavba z r.1689. V roce 1704 byla rozšířena do nynější podoby včetně dvorní arkády, snad podle plánů Martinelliho. K budově patřila i hospodářská stavení. V polovině 90-tých let 20.století byla provedena generální oprava fary, která sloužila  saleziánům pro chlapecké učňovské stavební učiliště a středisko Don Bosko. K velké proměně staré fary došlo v letech 2017-2019, kdy se tato díky povedené rekonstrukci stala pěknou a moderní školou a část slouží i jako denní stacionář prostějovské charity. 

Také původní hospodářské budovy fary si postupně upravují pro potřeby obce.                                                                            Z části hospodářského traktu fary byla v r.1930 postavena orlovna, v padesátých letech využívána jako kulturní dům. Středisko Don Bosko v  r.2000 orlovnu opravilo a uvedlo znovu do používání jednak pro svoje potřeby ( tělocvična), ale i pro kulturní činnost v obci (společnost Máj, plesy aj.). V současné době probíhá velká rekonstrukce orlovny, která bude po dokončení sloužit místní základní škole, ale i všem zájmovým sdružením v obci.

Škola jako instituce byla ve Vřesovicích velmi brzy – pravděpodobně v 16.století. Na dnešním místě byla škola od r.1689, v r.1820 se následkem zanedbání sesula. Nově postavena byla v letech 1826-27, v r.1886 byla postavena nová, větší. Tato byla opravena v r.1937, pak 1984. Administrativním opatřením bývalého ONV Prostějov byla v r.1985 zrušena. Po částečné rekonstrukci byla v letech 1992-95 využívána střediskem Don Bosko, v r.2000 byla přestavěna na  deset moderních obecních bytů.

Vedle bývalé školy stojící sokolovna je z r.1921. Původní pozdně secesní podoba sokolovny byla setřena stavebními úpravami v šedesátých letech minulého století.

V obci je řada dalších památek – především sochy : kromě již zmíněného sv.Jana Nepomuckého a dvou andílků (putti) na kapličce je to socha sv.Floriána u zámku z r.1755. U zámku je rovněž socha selského rebela od olomouckého sochaře Julia Pelikána z r.1928 jako připomínka a památník obětem 1.světové války. Obě sochy byly restaurovány  v r.2004.

V parku pod kostelem je boží hrob z roku 1882 s barokními sochami Panny Marie a sv.Jana Evangelisty z první poloviny 18. století. Kulturní památkou obce je i vstupní brána na hřbitov, v jejímž výklenku je další socha sv.Jana Nepomuckého. Na hřbitově, který bezprostředně navazuje na kostel a věž, je kaple sv.Kříže, postavená v prvních patnácti letech 18.století, posvěcená r.1717. Kaple byla opravena a znovu uvedena do používání v r.1988. Hřbitov okolo kostela (rozšířen 1810 a 1898) má velmi pěkně řešené uspořádání hrobů – paprskovitě směrem ke kostelu jako svému středu – to z jednoho pohledu, z druhého pak jsou řady hrobů v soustředných půlkruzích okolo kostela, který tvoří střed celého prostoru. Úprava hřbitova do dnešní podoby je z šedesátých let minulého století.

Kostel, věž, zámek, kaplička sv.Jana Nepomuckého, bývalá fara, socha sv.Floriána,boží hrob, socha Panny Marie, socha sv.Jana Evangelisty, vstupní brána na hřbitov, kaple sv.Kříže – celkem 11 památek v obci je zapsáno v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Jen šest větších obcí z celkového počtu 96 na Prostějovsku – včetně Prostějova – má více zapsaných nemovitých kulturních památek než Vřesovice. 

• Zpět na Historie obce