Několik údajů z historie

První písemný doklad o obci je z  r.1078 (Wrzessowiczi), další z  r.1126 (Wrzesovicze). V darovací listině z  r. 1160 potvrdil král Vladislav klášteru Hradisku u Olomouce jeho majetek  - v této listině jsou uvedeny Vřesovice (Wrzezouici) jako dar olomouckého knížete Oty III.(Mladšího) klášteru. Vlastní darování se uskutečnilo v roce 1151. Vřesovice byly majetkem kláštera Hradiska u Olomouce až do roku 1784, kdy Josef II. klášter zrušil. V letech 1078-1151 patřily Vřesovice benediktinům, 1151-1784 premonstrátům.

V letech 1724-1825 patřilo k vřesovickému panství dalších pět vesnic: Hradčany, Obědkovice, Bedihošť, Václavovice a Pivín se Skaličkou. Po roce 1784, kdy byl klášter Hradisko zrušen, až do roku 1825, připadlo vřesovické panství náboženské matici, kterou spravovala habsburská monarchie. Od r. 1789 do r.1825 byly Vřesovice sídlem spojeného panství , do kterého patřilo 18 obcí a dvě osady z panství mořického, nezamyslického, vřesovického a výšovického. Na veřejné dražbě 8.srpna 1825 koupil vřesovické  panství včetně zámku Klement Václav Lothar, kníže z Metternich-Winnenburgu, rakouský kancléř. Po zrušení roboty v r.1848 zámek, nejprve sídlo premonstrátů a pak světské vrchnosti a jedna z dominant obce, ztratil svůj význam jako správní budova panství. Po mnoha staletích se obyvatelé obce stali svobodnými občany.

Koncem 16.století se název Vřesovice změnil na Břesovice, pravděpodobně pro pohodlnější výslovnost. K původnímu názvu se obec vrátila 1.4.1925.
 
Více než 700 let svazku Vřesovic s klášterem Hradisko u Olomouce přineslo obci přes všechna strádání, spojená s tehdejšími  všeobecně panujícími poměry, přece jen  v souhrnu užitek duchovní i materiální. Jako příklad je možno uvést, mimo jiné, udělení pečeti obci již v r.1523 a s ní související práva a výsady, které obec získala. Množství kulturních a stavebních památek v obci z konce 17. a začátku 18. století je dokladem velkého stavitelského vzepětí hradiských premonstrátů v době  baroka. Vřesovice jako klášterní vesnice Hradiska  byly často místem pobytu opatů v časech příznivých (např. hony), ale i v dobách ohrožení kláštera (např. vpád Prusů 1758, 1759).

Podkladem pro tuto část je převážně kronika vřesovického řídícího učitele Josefa Opletala  „Paměti Vřesovic“, která vyšla knižně v r.1933 a práce PhDr. Františka Konečného „Jména obcí a osad“ a spis Josefa Prucka „Šest kapitol z dějin kláštera Hradiska“.

• Zpět na Historie obce