Kulturní dění v obci, společenské a zájmové organizace

Obecní knihovna s nepřetržitým trváním od r.1875 má své prostory v zámku. Počet svazků knih je 3100, ročně si vypůjčí přibližně 270 čtenářů 1085 knih. Knihovníkem je Petr Kroupa. Veřejná knihovna má v obci svou dlouholetou tradici, i když je nyní všeobecně četba na ústupu před televizí a internetem. Internet je ostatně od září 2004 zájemcům v knihovně zdarma k dispozici.

Kronikářem obce je Jan Přidal (nar.1921). Shromažďování informací o obci, vřesovických rodácích a občanech se věnuje od mládí, i když obecním kronikářem je až od r.1998. Kromě obecní kroniky vede také kroniku hasičů a jako sokol od mládí má shromážděno mnoho údajů a dokumentů o sokolské činnosti nejen v obci, ale i na Prostějovsku (1990-2002 byl starostou prostějovské župy). Kromě klasických kronikářských zápisů vede i obrazové a textové souhrny o osobnostech, řemeslech, povoláních, událostech i zvláštnostech v obci. V roce 2003 vydal vlastním nákladem svoji sbírku veršů „Můj domov“, tematicky vázanou na Vřesovice.

Pamětní síň v zámku založil v r.1965  vřesovický občan Oldřich Kavan (1904-1978). Je umístěna v bývalé zámecké kapli a jsou v ní soustředěny hlavně písemné, fotografické a drobné věcné památky, které se podařilo v obci zachovat. Pamětní síň není rozsahem exponátů velká, ale v rámci Prostějovska je spíše výjimkou. V současnosti doplňuje její exponáty obecní kronikář Jan Přidal. Vřesovické veřejnosti je pamětní síň přístupná pravidelně jednou za rok v hody (sv.Petra a Pavla), případným zájemcům v obci i mimo obec na  ohlášení předem na obecním úřadě. V poslední době  je předmětem zvýšeného zájmu hlavně návštěvníků z Čech zdejší smírčí kříž z r. 1599, který je umístěn v pamětní síni.

Dechová hudba Vřesovanka vznikla v r.1975 z původní dechovky osvětové besedy ve Vřesovicích. Od vzniku dechovky byl kapelníkem Vladimír Žoch, po jeho odchodu do muzikantského nebe převzal kapelnické žezlo jeho syn Martin Žoch. Uměleckým vedoucím je v současnosti Vladimír Lekner.

Vřesovanka je jednou z mála hanáckých dechovek, které tak dlouhou dobu a s takovým úspěchem působí v regionu i mimo něj. Navíc často vystupovala i v zahraničí (v bývalé NDR, později v Rakousku a Itálii). V osmdesátých letech se pravidelně zúčastňovala krajských soutěží o Zlatou křídlovku; v r.1987 byla v této soutěži druhá. Vystupovala i v televizi, v začátku sedmdesátých let spolupracovala se dvěma národopisnými soubory mladých – Vřesováčky. Kapela několikrát vystupovala i v Praze, např. při znovuotevření Národního divadla v r.1985 reprezentovala prostějovský okres, doprovázela prostějovské sokoly na obnovených všesokolských sletech v r.1994, r.2000 a r.2006. V poslední době pořádá v obci, okolí i v Prostějově populární adventní koncerty; samozřejmě hraje i na společenských plesech, zábavách a slavnostech. V roce 2000 nahrála Vřesovanka hudební nosiče: „Bílé Vánoce – Vřesovanka“ (16 skladeb s vánoční tematikou) a „Vřesovanka jubilejní“ (22 skladeb českých autorů včetně skladeb dirigenta a "dvorního skladatele" Vřesovanky Štěpána Chromého). Koncem roku 2004 nahrála Vřesovanka ve studiu v Dolních Bojanovicích dalších 14 skladeb s titulem nosiče „Tím hanáckým krajem“. Úspěšným koncertem na zámku koncem června 2006 oslavila za velké účasti posluchačů Vřesovanka 30. výročí svého založení. Každoročně se ve Vřesovicích potkávají dechové hudby na již známém festivalu Pod hanáckým nebem, který neustále láká víc a víc posluchačů. V obci má spolehlivé zázemí, počínaje zkušebnou v zámku, přes pochopení a podporu obecního úřadu až k radosti, kterou rozdávají muzikanti svou hudbou občanům a také možností mladých s muzikantským talentem zahrát si v dobré kapele.

Chrámový sbor při kostele sv. Petra a Pavla

Sborový zpěv při chrámu sv. Petra a Pavla ve Vřesovicích má dlouholetou tradici. Již pan učitel Jan Měrka se snažil získat lidi k lásce ke zpěvu a hudbě. Proto založil roku 1875 Čtenářsko-pěvecký spolek. Vzniklý soubor potom vystupoval až do roku 2008, kdy působil pod vedením Vladimíra Žocha. Jeho činnost byla v tomto roce přerušena, do té doby byla jeho působnost přerušena pouze světovými válkami.
Pod vedením sbormistra a dirigenta Vladimíra Leknera byl 22.1.2015 sbor ve Vřesovicích obnoven jako smíšený sbor.

Členové sboru jsou převážně amatérští zpěváci z Vřesovic a Pivína se zájmem o zpěv a rádi mezi sebou přivítají nové členy. Sbor se připravuje na pravidelných zkouškách na faře ve Vřesovicích. Věnuje se především hudbě chrámové, přičemž repertoár skladeb je většinou podřízen potřebám církevního roku, tzn.o Vánocích, Velikonocích, svátku patronů našeho kostela, svatých Petra a Pavla, a ostatních příležitostech, avšak v repertoáru jsou i skladby koncertního charakteru, které sbor prezentuje na koncertních vystoupeních. V repertoáru sboru jsou skladby W. A. Mozarta, G. F. Handela, J. S. Bacha, G. de Marzi, A. V. Michny, T. Susata, C. Francka a daších autorů.

 

 

 

Nejstarší ze společenských a zájmových organizací v obci je Sbor dobrovolných hasičů, který má za sebou více než 100 let svého nepřetržitého trvání (založen 1895). Starostou je Vladimír Vávra; hasiči mají 48 členů, z větší části mladých, kteří mají snahu zdokonalovat hasičskou techniku, ale i vylepšovat vlastní připravenost k zásahu u ohně nebo k pomoci občanům při přírodních pohromách. Úspěchy, které dosahují v hasičských soutěžích, jsou pro ně dobrou motivací k další činnosti a pro obec přirozenou reklamou. V roce 2005, kdy sbor dobrovolných hasičů slavil výročí 110 let od svého založení, upravili hasiči podstatným způsobem svůj areál u požární nádrže. Zlepšili tak prostředí nejen pro hasičské soutěže, ale sbor i obec získali vhodný prostor pro různé společenské akce – ostatně hasiči jsou i v tomto směru v poslední době aktivní.

Dlouholetou tradici má v obci Sokol, založený v r.1911,  s vrcholnou dobou rozvoje po první světové válce. Byly to nejen tělovýchovné aktivity velkého rozsahu, ale i úspěšné působení  v oblasti kultury (např. divadelní představení, vzdělávací činnost atd.) a celková výchova zvláště mladé generace. V r.1949 ztratil samostatnost a rozplynul se v jednotném tělovýchovném svazu. Začátkem 70-tých let minulého století vznikly pod hlavičkou Sokola dva dětské národopisné soubory Vřesováčka – mladší a starší. Během devítileté činnosti si oba soubory získaly oblibu v obci i  okolí. Starší soubor uspořádal zájezd do bývalé NDR k Lužickým Srbům (Chrostice). Tamní dětský soubor pak následně návštěvu oplatil a vystupoval ve Vřesovicích. V době svého vrcholného působení vystupoval Vřesováček dvakrát v televizi.

Po roce 1989 Sokol znovu svou činnost v obci obnovil, ovšem v podstatně omezenější formě ve srovnání se svými původními aktivitami. V obci má nyní Sokol 98 členů, starostou je Martin Ondroušek. Nejvíce činorodý je oddíl turistiky, ve kterém se soustřeďují především děti předškolního a školního věku a který s úspěchem vede už víc jak 15 let Marie Hrubá. Sokol má k dispozici hřiště z r.1932, rozšířené v 60-tých letech o kuželnu a koncem minulého století o antukový tenisový kurt. V r.2004 bylo v prostoru hřiště postaveno nové sociální zařízení. Sokolovna je kromě tělovýchovy využívána v obci i jako sál pro společenské akce .  Pro cvičení je využívána čtyři dny v týdnu – cvičí rodiče s dětmi, muži jeden den v týdnu hrají rekreačně fotbal,  v sokolovně  se scházejí i děti z turistického oddílu. Členové vřesovického Sokola se svým vystoupením v Praze podíleli na všech obnovených všesokolských sletech:  v r.1994, 2000 i na XIV. Sletu v r.2006 – tam cvičilo 10 mužů a 8 mladších žákyň z místní jednoty.

Sokol má dobře zpracovanou kroniku od svého založení v r.1911. V současnosti je kronikářem jednoty Jan Přidal.

V meziválečném období tělovýchovně i kulturně velmi činorodý Orel (založen 1921) byl zrušen po únoru 1948 a svou činnost v obci po roce 1989 neobnovil.

V přítomné době  v obci dobře působí skupina mladých Máj vedená Josefem Ficou ml. S úspěchem navázala na dřívější bohatou divadelní činnost spolků Sokol a Orel a obnovila ji. Soustřeďuje se především na práci s dětmi a mládeží – vyplňuje jejich volný čas hlavně divadelní činností. Hraní divadla přináší mladým radost, poznání a společné kulturní zážitky. A to nejen jim, ale i rodičům a občanům Vřesovic a také divákům na četných zájezdových představeních (mimo jiné i dvakrát v Praze). Od r.1992, kdy byl Máj založen, připravil soubor 6 premiér a sehrál 80 představení. Skupina Máj obnovila v obci slavnost stavění a kácení máje a nově zavedla tradici připomínky Svátku matek. Aktivity skupiny Máj směřují v poslední době do dalšího okruhu společenské zábavy: koncem května 2006  její členové úspěšně připravili přátelské setkání čtyř vesnic se soutěžním programem „Hry bez hranic.“

V obci působí Český svaz zahrádkářů, který má 28 členů, předsedou je Karel Vojtek. V jeho působnosti je především zajišťování kvalitního osiva a sadby pro své členy a občany Vřesovic.

Společenského dění se přímo účastní i vedení obce. V poslední třetině dvacátého století připravil tehdejší místní národní výbor ve spolupráci s ostatními složkami v obci sdruženými v  tzv. Národní frontě dva úspěšné sjezdy rodáků v letech 1969 a 1989. Od poloviny devadesátých let začal obecní úřad spolu s kulturní skupinou Máj pořádat vždy na přelomu roku přátelská posezení občanů   s pohledy do historie obce a s kulturním programem.

Vedení obce vítá všechny zájmové a společenské aktivity občanů a snaží se jim vytvářet příznivé podmínky především pomocí finanční. Vřesovice byly vždy známy svou společenskou činorodostí. Současná snaha navázat na tuto tradici je potěšitelná a nadějná o to víc, že způsob života na vesnici je nyní podstatně odlišný od života koncem 19. a první poloviny 20.století. Přece se však pomalu začíná posilovat vzájemná sounáležitost občanů a jejich patriotismus, právě zásluhou společenských a zájmových organizací i všech kulturních aktivit v obci.

• Zpět na Kultura