Vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Kultura > Zvykové prvky Vřesovic

Zvykové prvky Vřesovic

Pro občany narozené ve Vřesovicích přibližně do třetiny minulého století bylo hanáckého nářečí běžným, přirozeným a jediným komunikačním prostředkem  na vesnici. Autor „Pamětí Vřesovic“ Josef Opletal uvádí v jejich knižním vydání hanácké nářečí ve Vřesovicích v půvabné ukázce „Na póti“. Vojtěch Měrka věnoval hanáčtině své rodné obce odborné pojednání „Vřesovské nářečí“ (Ostrava 5.7.1968, 64 stran strojopisu). S odcházející starší generací končí i užívání hanáčtiny. Souvisí to se změnou způsobu života – dřívější poměrná uzavřenost vesnice byla postupně po druhé světové válce nahrazena přílivem nových podnětů a informací a hlavně radikálními společenskými změnami. Původní nářečí nahradila obecná a spisovná čeština. To platí zvláště pro střední a mladou generaci. V běžné mluvě na vesnici se tak z původního nářečí vyskytují jen mluvnické tvary(koncovky), případně jednotlivá slova. Přesto se navzdory silnému vlivu rozhlasu a televize ještě v obci udržuje typická moravská výslovnost s hanáckým přízvukem.

Kroj podle J.Opletala ustoupil konfekčnímu oblečení již koncem sedmdesátých let 19.století. Ukázka ženského i mužského hanáckého kroje je v pamětní síni.

Z dřívějších zvyků, které měly svůj základ v církevním roku, se udrželo nepřetržitě jen „hrkání“ dětí– předvelikonoční průvod dětí vesnicí s dřevěnými řehtačkami. Děti tak od Gloria na Zelený čtvrtek do Vzkříšení na Bílou sobotu nahrazují zvonění kostelních zvonů, které „odletěly do Říma“. Jistě udržení tohoto zvyku přispěla následná finanční odměna, kterou si děti na velikonoční neděli od občanů vyberou a rozdělí.

Tradiční slavnost ukončení masopustu ostatky skončila v obci v r.1967, kdy mladí ze sousedního Pivína odcizili vřesovickým ostatkové právo. Od tohoto roku  ostatky pravidelně pořádají v Pivíně .Nedělní průvod maškar obcí a úterní pochovávání basy  v Pivíně jsou svou originalitou známy v širokém okolí.

Hody – neděle nejblíže svátku patronů zdejšího kostela sv.Petra a Pavla (29.června) - neměly v obci žádnou výraznou podobu  společenských a kulturních aktivit. Snad s výjimkou turnaje v kuželkách a utkání „svobodní – ženatí“ ve fotbale, které dopoledne pořádá na stadioně Sokol. Odpoledne bývá  otevřena pamětní síň na zámku. Nutno však podotknout, že v posledních letech se zásluhou místních hasičů ( pořádají pravidelně hasičské závody, soutěž o hodový pohár – s účastí  hasičských sborů z okolí a hodovou zábavu) a dechové hudby Vřesovanka ( nedělní budíček - vyhrávání po dědině a odpolední promenádní koncert) už hodům dávají slavnostnější společenský ráz. Na předhodovou sobotu i v hodovou neděli se  rodiny   věnují také návštěvám příbuzných ve svých domácnostech. 

Prosincové chození Mikuláše s doprovodem anděla a čertů, které dříve zahrnovalo celou vesnici, nahradily soukromé návštěvy po dohodě a na vyžádání rodičů dětí. Tato připomínka biskupa sv. Mikuláše ztratila v podstatě svou výchovnou a náboženskou náplň a soustřeďuje se více méně na předávání dárků dětem. Podobné zaměření, spojené s vystoupením dětí, mají i mikulášské besídky, které začátkem prosince pořádají společenské a zájmové organizace.

Počátkem 90-tých let uplynulého století obnovila již zmíněná kulturní skupina Máj stavění a kácení máje na návsi. Součástí kácení máje jsou humorné výstupy a scénky, večer po kácení máje je taneční zábava.

Dřívější venkovské tancovačky byly ve 20.století nahrazeny po městském vzoru společenskými plesy. Do poloviny padesátých let minulého století (s přestávkou protektorátu) pořádaly plesy nejen občanské spolky (hasiči, Orel, Sokol), ale i politické strany. V současnosti jsou pravidelnými pořadateli plesů jen hasiči a Sokol – ten navíc pořádá pro  děti dětské šibřinky, které jsou hojně navštěvovány. Některá plesová období doplňují i další pořadatelé: obecní plesy, plesy farníků nebo nejnověji ples divadelníků Máj.