Vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Kultura > Kulturní dění v obci

Kulturní dění v obci, společenské a zájmové organizace

Obecní knihovna

Obecní knihovna navázala svou prospěšnou činností na Čtenářsko-pěvecký spolek, založený již v roce 1875 za starostování Františka Lužného. Knihovna  se začala úspěšně rozvíjet od příchodu učitele Jana Měrky v roce 1883, i v dalších letech byla její činnost často spojována se jmény vřesovských učitelů. Je nejstarším spolkem ve Vřesovicích.

Významným datem se stal rok 1919, kdy vyšel Zákon o veřejných knihovnách obecních, který ukládal každé obci mít knihovnu a udržovat ji podle nařízení v zákoně obsažených. Obec umístila knihovnu do budovy školy a knihovnictvím pověřila od roku 1926 řídícího učitele Aloise Jurtíka. V té době evidovala 690 svazků. V roce 1953 byli na návrh místní organizace KSČ pověřeni vedením knihovny mladí knihovníci Miroslav Doubrava a Břetislav Michálek, kteří se krátkodobě střídali. V září1955 nastoupil na místo knihovníka pan učitel Stanislav Slavotínek, který pak trpělivě dával knihovnu do pořádku. Zavedl novou evidenci, kartotéku a doplňoval knihovnu kvalitními tituly. Jeho důsledná práce trvala až do konce roku 1995. Poté ho vystřídala jeho dcera Milada Novotná, která pokračovala v nastaveném trendu až do konce února 2007. Následně funkci krátkodobě převzala Monika Bláhová.

Současným knihovníkem je od listpadu 2007 Petr Kroupa, který postupně vložil celý knižní fond do moderního katalogizačního programu Clavius.

Knihovna se za dobu svého trvání několikrát stěhovala. Nejprve byla umístěna ve škole, těsně před II. světovou válkou krátce v sokolovně, pak v Katolickém domě(orlovně) a v objektech, patřících MNV. Od roku 1960 se nacházela na zámku. V průběhu prázdnin roku 2012 byla přestěhována do zrekonstruovaných místností v přízemí  bývalé fary, nynější školy.

V roce 2003 začala po celé republice probíhat tzv.“mezivýpujční služba“ To prakticky znamená, že městská knihovna v Prostějově zapůjčí ze svého fondu určitý počet knih na dobu půl roku. V současnosti knihovnu navštěvuje 65 čtenářů, z toho 28 dětí. V evidenci má 5265 svazků, z toho 1765 knih je poskytnuto v rámci mezivýpůjční služby.

Půjčovním dnem je pondělí od 17 do 19 hodin a služby knihovny jsou bezplatné.

knihovna

Kronikář

Do roku 1997 byla kronikářkou Mgr. Marie Polednová. V letech  1998 – 2010 Jan Přidal. Shromažďování informací o obci, vřesovských rodácích a občanech se věnoval od mládí. Kromě obecní kroniky  jako sokol od mládí měl shromážděno mnoho údajů a dokumentů o sokolské činnosti nejen v obci, ale i na Prostějovsku (1990-2002 byl starostou prostějovské župy). Kromě klasických kronikářských zápisů vedl i obrazové a textové souhrny o osobnostech, řemeslech, povoláních, událostech i zvláštnostech v obci. V roce 2003 vydal vlastním nákladem svoji sbírku veršů „Můj domov“, tematicky vázanou na Vřesovice. Sepsal knižní „Kroniku Vřesovic 20. století“, kterou vydal obecní úřad v roce 2006.                                                                                               

Od roku 2011 spravuje kroniku Petr Kroupa.

kronika

Pamětní síň

Pamětní síň v zámku založil v r.1965  vřesovický občan Oldřich Kavan (1904-1978). Je umístěna v bývalé zámecké kapli a jsou v ní soustředěny hlavně písemné, fotografické a drobné věcné památky, které se podařilo v obci zachovat. Pamětní síň není rozsahem exponátů velká, ale v rámci Prostějovska je spíše výjimkou. V letech 1998 - 2010 doplňoval její exponáty obecní kronikář Jan Přidal. V současné době se o chod místního muzea stará pan Ing. Sojka. Vřesovické veřejnosti je pamětní síň přístupná pravidelně jednou za rok v hody (sv.Petra a Pavla), případným zájemcům v obci i mimo obec na  ohlášení předem na obecním úřadě. V poslední době  je předmětem zvýšeného zájmu hlavně návštěvníků z Čech zdejší smírčí kříž z r. 1599, který je umístěn v pamětní síni.

Dechová hudba Vřesovanka

Dechová hudba Vřesovanka vznikla v r.1975 z původní dechovky osvětové besedy ve Vřesovicích. Od vzniku dechovky byl kapelníkem Vladimír Žoch, po jeho odchodu do muzikantského nebe převzal kapelnické žezlo jeho syn Martin Žoch. Uměleckým vedoucím je v současnosti Lukáš Gál.

Vřesovanka je jednou z mála hanáckých dechovek, které tak dlouhou dobu a s takovým úspěchem působí v regionu i mimo něj. Navíc často vystupovala i v zahraničí (v bývalé NDR, později v Rakousku a Itálii). V osmdesátých letech se pravidelně zúčastňovala krajských soutěží o Zlatou křídlovku; v r.1987 byla v této soutěži druhá. Vystupovala i v televizi, v začátku sedmdesátých let spolupracovala se dvěma národopisnými soubory mladých – Vřesováček. Kapela několikrát vystupovala i v Praze, např. při znovuotevření Národního divadla v r.1985 reprezentovala prostějovský okres, doprovázela prostějovské sokoly na obnovených všesokolských sletech v r.1994, r.2000 a r.2006. V poslední době pořádá v obci, okolí i v Prostějově populární adventní koncerty; samozřejmě hraje i na společenských plesech, zábavách a slavnostech. V roce 2000 nahrála Vřesovanka hudební nosiče: „Bílé Vánoce – Vřesovanka“ (16 skladeb s vánoční tematikou) a „Vřesovanka jubilejní“ (22 skladeb českých autorů včetně skladeb bývalého dirigenta a "dvorního skladatele" Vřesovanky Štěpána Chromého, který už mezi námi bohužel také není). Koncem roku 2004 nahrála Vřesovanka ve studiu v Dolních Bojanovicích dalších 14 skladeb s titulem nosiče „Tím hanáckým krajem“. Úspěšným koncertem na zámku koncem června 2006 oslavila za velké účasti posluchačů Vřesovanka 30. výročí svého založení. Každoročně se ve Vřesovicích potkávají dechové hudby na již známém festivalu Pod hanáckým nebem, který neustále láká víc a víc posluchačů. V obci má spolehlivé zázemí, počínaje zkušebnou v zámku, přes pochopení a podporu obecního úřadu až k radosti, kterou rozdávají muzikanti svou hudbou občanům a také možností mladých s muzikantským talentem zahrát si v dobré kapele.

Dechová hudba Vřesovanka Dechová hudba Vřesovanka Vřesovanka v akci     Hody

Chrámový sbor při kostele sv. Petra a Pavla

Chrámový sbor při kostele sv. Petra a Pavla Sborový zpěv při chrámu sv. Petra a Pavla ve Vřesovicích má dlouholetou tradici. Již pan učitel Jan Měrka se snažil získat lidi k lásce ke zpěvu a hudbě. Proto založil roku 1875 Čtenářsko-pěvecký spolek. Vzniklý soubor potom vystupoval až do roku 2008, kdy působil pod vedením Vladimíra Žocha. Jeho činnost byla v tomto roce přerušena, do té doby byla jeho působnost přerušena pouze světovými válkami.
Pod vedením sbormistra a dirigenta Vladimíra Leknera byl 22.1.2015 sbor ve Vřesovicích obnoven jako smíšený sbor.

Členové sboru jsou převážně amatérští zpěváci z Vřesovic, Určic a Pivína se zájmem o zpěv a rádi mezi sebou přivítají nové členy. Sbor se připravuje na pravidelných zkouškách na faře ve Vřesovicích. Věnuje se především hudbě chrámové, přičemž repertoár skladeb je většinou podřízen potřebám církevního roku, tzn.o Vánocích, Velikonocích, svátku patronů našeho kostela, svatých Petra a Pavla, a ostatních příležitostech, avšak v repertoáru jsou i skladby koncertního charakteru, které sbor prezentuje na koncertních vystoupeních. V repertoáru sboru jsou skladby W. A. Mozarta, G. F. Handela, J. S. Bacha, G. de Marzi, A. V. Michny, T. Susata, C. Francka a daších autorů.

Sbor dobrovolných hasičů

požehnání hasičského zásahového vozu

Nejstarší ze společenských a zájmových organizací v obci je Sbor dobrovolných hasičů, který má za sebou více než 125 let svého nepřetržitého trvání (založen 1895). Starostou je Vladimír Žoch; hasiči mají 56 členů, z větší části mladých, kteří mají snahu zdokonalovat hasičskou techniku, ale i vylepšovat vlastní připravenost k zásahu u ohně nebo k pomoci občanům při přírodních pohromách. V současné době má sbor i tři družstva mladých. Úspěchy, které dosahují v hasičských soutěžích, jsou pro ně dobrou motivací k další činnosti a pro obec přirozenou reklamou. V roce 2005, kdy sbor dobrovolných hasičů slavil výročí 110 let od svého založení, upravili hasiči podstatným způsobem svůj areál u požární nádrže. Zlepšili tak prostředí nejen pro hasičské soutěže, ale sbor i obec získali vhodný prostor pro různé společenské akce – ostatně hasiči jsou i v tomto směru v poslední době aktivní. 

hodyhody

Sokol

Dlouholetou tradici má v obci Sokol, založený v r.1911,  s vrcholnou dobou rozvoje po první světové válce. Byly to nejen tělovýchovné aktivity velkého rozsahu, ale i úspěšné působení  v oblasti kultury (např. divadelní představení, vzdělávací činnost atd.) a celková výchova zvláště mladé generace.

sokol

V r.1949 ztratil samostatnost a rozplynul se v jednotném tělovýchovném svazu. Začátkem 70-tých let minulého století vznikly pod hlavičkou Sokola dva dětské národopisné soubory Vřesováčky – mladší a starší. Během devítileté činnosti si oba soubory získaly oblibu v obci i  okolí. Starší soubor uspořádal zájezd do bývalé NDR k Lužickým Srbům (Chrostice). Tamní dětský soubor pak následně návštěvu oplatil a vystupoval ve Vřesovicích. V době svého vrcholného působení vystupoval Vřesováček dvakrát v televizi.

Po roce 1989 Sokol znovu svou činnost v obci obnovil, ovšem v podstatně omezenější formě ve srovnání se svými původními aktivitami. V obci má nyní Sokol 98 členů, starostou je Martin Ondroušek. Nejvíce činorodý je oddíl turistiky, ve kterém se soustřeďují především děti předškolního a školního věku a který s úspěchem vede už víc jak 15 let Marie Hrubá. Sokol má k dispozici hřiště z r.1932, rozšířené v 60-tých letech o kuželnu a koncem minulého století o antukový tenisový kurt. V r.2004 bylo v prostoru hřiště postaveno nové sociální zařízení. Sokolovna je kromě tělovýchovy využívána v obci i jako sál pro společenské akce .  Pro cvičení je využívána čtyři dny v týdnu – cvičí rodiče s dětmi, muži jeden den v týdnu hrají rekreačně fotbal,  v sokolovně  se scházejí i děti z turistického oddílu. Členové vřesovického Sokola se svým vystoupením v Praze podíleli na všech obnovených všesokolských sletech:  v r.1994, 2000 i na XIV. Sletu v r.2006 – tam cvičilo 10 mužů a 8 mladších žákyň z místní jednoty.

Sokol má dobře zpracovanou kroniku od svého založení v r.1911. V současnosti je kronikářem jednoty Jan Přidal.

 

V meziválečném období tělovýchovně i kulturně velmi činorodý Orel (založen 1921) byl zrušen po únoru 1948 a svou činnost v obci po roce 1989 neobnovil.

 

Máj

Divadelní hra podle B.Němcové  Babička - r.2000

V přítomné době  v obci dobře působí skupina mladých Máj vedená Magdalénou Kořínkovou. S úspěchem navázala na dřívější bohatou divadelní činnost spolků Sokol a Orel a obnovila ji. Soustřeďuje se především na práci s dětmi a mládeží – vyplňuje jejich volný čas hlavně divadelní činností. Hraní divadla přináší mladým radost, poznání a společné kulturní zážitky. A to nejen jim, ale i rodičům a občanům Vřesovic a také divákům na četných zájezdových představeních (mimo jiné i dvakrát v Praze). Od r.1992, kdy byl Máj založen, připravil soubor 6 premiér a sehrál 80 představení. Skupina Máj obnovila v obci slavnost stavění a kácení máje a nově zavedla tradici připomínky Svátku matek. Aktivity skupiny Máj směřují v poslední době do dalšího okruhu společenské zábavy: koncem května 2006  její členové úspěšně připravili přátelské setkání čtyř vesnic se soutěžním programem „Hry bez hranic.“

 

Společenské dění

Společenského dění se přímo účastní i vedení obce. V poslední třetině dvacátého století připravil tehdejší místní národní výbor ve spolupráci s ostatními složkami v obci sdruženými v  tzv. Národní frontě dva úspěšné sjezdy rodáků v letech 1969, 1989 a 2011. Od poloviny devadesátých let začal obecní úřad spolu s kulturní skupinou Máj pořádat vždy na přelomu roku přátelská posezení občanů  s pohledy do historie obce a s kulturním programem.

Vedení obce vítá všechny zájmové a společenské aktivity občanů a snaží se jim vytvářet příznivé podmínky především pomocí finanční. Vřesovice byly vždy známy svou společenskou činorodostí. Současná snaha navázat na tuto tradici je potěšitelná a nadějná o to víc, že způsob života na vesnici je nyní podstatně odlišný od života koncem 19. a první poloviny 20.století. Přece se však pomalu začíná posilovat vzájemná sounáležitost občanů a jejich patriotismus, právě zásluhou společenských a zájmových organizací i všech kulturních aktivit v obci.