Hanačky

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Kultura > Kulturní dění v obci

Kulturní dění v obci, společenské a zájmové organizace

Obecní knihovna s nepřetržitým trváním od r.1875 má své prostory v zámku. Počet svazků knih je 3100, ročně si vypůjčí přibližně 270 čtenářů 1085 knih. Knihovníkem je Petr Kroupa. Veřejná knihovna má v obci svou dlouholetou tradici, i když je nyní všeobecně četba na ústupu před televizí a internetem. Internet je ostatně od září 2004 zájemcům v knihovně zdarma k dispozici.

Kronikářem obce je Jan Přidal (nar.1921). Shromažďování informací o obci, vřesovických rodácích a občanech se věnuje od mládí, i když obecním kronikářem je až od r.1998. Kromě obecní kroniky vede také kroniku hasičů a jako sokol od mládí má shromážděno mnoho údajů a dokumentů o sokolské činnosti nejen v obci, ale i na Prostějovsku (1990-2002 byl starostou prostějovské župy). Kromě klasických kronikářských zápisů vede i obrazové a textové souhrny o osobnostech, řemeslech, povoláních, událostech i zvláštnostech v obci. V roce 2003 vydal vlastním nákladem svoji sbírku veršů „Můj domov“, tematicky vázanou na Vřesovice.

Pamětní síň v zámku založil v r.1965  vřesovický občan Oldřich Kavan (1904-1978). Je umístěna v bývalé zámecké kapli a jsou v ní soustředěny hlavně písemné, fotografické a drobné věcné památky, které se podařilo v obci zachovat. Pamětní síň není rozsahem exponátů velká, ale v rámci Prostějovska je spíše výjimkou. V současnosti doplňuje její exponáty obecní kronikář Jan Přidal. Vřesovické veřejnosti je pamětní síň přístupná pravidelně jednou za rok v hody (sv.Petra a Pavla), případným zájemcům v obci i mimo obec na  ohlášení předem na obecním úřadě. V poslední době  je předmětem zvýšeného zájmu hlavně návštěvníků z Čech zdejší smírčí kříž z r. 1599, který je umístěn v pamětní síni.

Dechová hudba Vřesovanka vznikla v r.1975 z původní dechovky osvětové besedy ve Vřesovicích. Od vzniku dechovky po současnost je kapelníkem Vladimír Žoch z Vřesovic. Vřesovanka je  jednou z mála hanáckých dechovek, které tak dlouhou dobu a s takovým úspěchem působí v regionu i mimo nVřesovanka před prostějovským zámkeměj. Navíc často vystupovala i v zahraničí (v bývalé NDR, později v Rakousku a Itálii). V osmdesátých letech se pravidelně zúčastňovala krajských soutěží o Zlatou křídlovku; v r.1987 byla v této soutěži druhá. Vystupovala i v televizi, v začátku sedmdesátých let spolupracovala se dvěma národopisnými soubory mladých – Vřesováčky. Kapela několikrát vystupovala i v  Praze, např. při znovuotevření Národního divadla v r.1985 reprezentovala prostějovský okres, doprovázela prostějovské sokoly na obnovených všesokolských sletech v r.1994,  r.2000 a r.2006. V poslední době pořádá v obci,  okolí i v Prostějově populární adventní koncerty; samozřejmě hraje i na společenských plesech, zábavách a slavnostech. V roce 2000 nahrála Vřesovanka hudební nosiče: „Bílé Vánoce – Vřesovanka“ (16 skladeb s vánoční tematikou) a „Vřesovanka jubilejní“ (22 skladeb českých autorů včetně skladeb dirigenta Vřesovanky Štěpána Chromého).  Koncem roku 2004 nahrála Vřesovanka ve studiu v Dolních Bojanovicích dalších 14 skladeb s titulem nosiče „Tím hanáckým krajem“. Úspěšným koncertem na zámku koncem června 2006 oslavila za velké účasti posluchačů Vřesovanka 30. výročí svého založení.  Má ve velkém obsazení 18 muzikantů, hraje i v malém obsazení na svatbách a na setkáních. V obci má spolehlivé zázemí, počínaje zkušebnou v zámku, přes pochopení a podporu obecního úřadu až k radosti, kterou rozdávají muzikanti svou hudbou občanům a také možností mladých s muzikantským talentem zahrát si v dobré kapele.

Pěvecký sbor působí v obci nepřetržitě řadu let. Jeho činnost je zaměřena na chrámový zpěv a vede jej kapelník Vřesovanky  Vladimír Žoch.

Nejstarší ze společenských a zájmových organizací v obci je Sbor dobrovolných hasičů, který má za sebou více než 100 let svého nepřetržitého trvání (založen 1895). Starostou je Vladimír Vávra; hasiči mají 48 člekoupaliště a požární nádržnů, z větší části mladých, kteří mají snahu zdokonalovat hasičskou techniku, ale i vylepšovat vlastní připravenost k zásahu u ohně nebo k pomoci občanům při přírodních pohromách. Úspěchy, které dosahují v hasičských soutěžích, jsou pro ně dobrou motivací k další činnosti a pro obec přirozenou reklamou. V roce 2005, kdy sbor dobrovolných hasičů slavil výročí 110 let od svého založení, upravili hasiči podstatným způsobem svůj areál u požární nádrže. Zlepšili tak prostředí nejen pro hasičské soutěže, ale sbor i obec získali vhodný prostor pro různé společenské akce – ostatně hasiči jsou i v tomto směru v poslední době aktivní.


Dlouholetou tradici má v obci Sokol, založený v r.1911,  s vrcholnou dobou rozvoje po první světové válce. Byly to nejen tělovýchovné aktivity velkého rozsahu, ale i úspěšné působení  v oblasti kultury (např. divsokoladelní představení, vzdělávací činnost atd.) a celková výchova zvláště mladé generace. V r.1949 ztratil samostatnost a rozplynul se v jednotném tělovýchovném svazu. Začátkem 70-tých let minulého století vznikly pod hlavičkou Sokola dva dětské národopisné soubory Vřesováčka – mladší a starší. Během devítileté činnosti si oba soubory získaly oblibu v obci i  okolí. Starší soubor uspořádal zájezd do bývalé NDR k Lužickým Srbům (Chrostice). Tamní dětský soubor pak následně návštěvu oplatil a vystupoval ve Vřesovicích. V době svého vrcholného působení vystupoval Vřesováček dvakrát v televizi.

Po roce 1989 Sokol znovu svou činnost v obci obnovil, ovšem v podstatně omezenější formě ve srovnání se svými původními aktivitami. V obci má nyní Sokol 98 členů, starostou je Martin Ondroušek. Nejvíce činorodý je oddíl turistiky, ve kterém se soustřeďují především děti předškolního a školního věku a který s úspěchem vede už víc jak 15 let Marie Hrubá. Sokol má k dispozici hřiště z r.1932, rozšířené v 60-tých letech o kuželnu a koncem minulého století o antukový tenisový kurt. V r.2004 bylo v prostoru hřiště postaveno nové sociální zařízení. Sokolovna je kromě tělovýchovy využívána v obci i jako sál pro společenské akce .  Pro cvičení je využívána čtyři dny v týdnu – cvičí rodiče s dětmi, muži jeden den v týdnu hrají rekreačně fotbal,  v sokolovně  se scházejí i děti z turistického oddílu. Členové vřesovického Sokola se svým vystoupením v Praze podíleli na všech obnovených všesokolských sletech:  v r.1994, 2000 i na XIV. Sletu v r.2006 – tam cvičilo 10 mužů a 8 mladších žákyň z místní jednoty.

Sokol má dobře zpracovanou kroniku od svého založení v r.1911. V současnosti je kronikářem jednoty Jan Přidal.

V meziválečném období tělovýchovně i kulturně velmi činorodý Orel (založen 1921) byl zrušen po únoru 1948 a svou činnost v obci po roce 1989 neobnovil.

V přítomné době  v obci dobře působí skupina mladých Máj vedená Josefem Ficou ml. S úspěchem navázala na dřívější bohatou divadelní činnost spolků Sokol a Orel a obnovila ji. Soustřeďuje se především na práci s dětmi a mládeží – vyplňuje jejich volný čas hlavně Divadelní hra podle B.Němcové  Babička - r.2000divadelní činností. Hraní divadla přináší mladým radost, poznání a společné kulturní zážitky. A to nejen jim, ale i rodičům a občanům Vřesovic a také divákům na četných zájezdových představeních (mimo jiné i dvakrát v Praze). Od r.1992, kdy byl Máj založen, připravil soubor 6 premiér a sehrál 80 představení. Skupina Máj obnovila v obci slavnost stavění a kácení máje a nově zavedla tradici připomínky Svátku matek. Aktivity skupiny Máj směřují v poslední době do dalšího okruhu společenské zábavy: koncem května 2006  její členové úspěšně připravili přátelské setkání čtyř vesnic se soutěžním programem „Hry bez hranic.“

V obci působí Český svaz zahrádkářů, který má 28 členů, předsedou je Karel Vojtek. V jeho působnosti je především zajišťování kvalitního osiva a sadby pro své členy a občany Vřesovic.

Společenského dění se přímo účastní i vedení obce. V poslední třetině dvacátého století připravil tehdejší místní národní výbor ve spolupráci s ostatními složkami v obci sdruženými v  tzv. Národní frontě dva úspěšné sjezdy rodáků v letech 1969 a 1989. Od poloviny devadesátých let začal obecní úřad spolu s kulturní skupinou Máj pořádat vždy na přelomu roku přátelská posezení občanů   s pohledy do historie obce a s kulturním programem.

Vedení obce vítá všechny zájmové a společenské aktivity občanů a snaží se jim vytvářet příznivé podmínky především pomocí finanční. Vřesovice byly vždy známy svou společenskou činorodostí. Současná snaha navázat na tuto tradici je potěšitelná a nadějná o to víc, že způsob života na vesnici je nyní podstatně odlišný od života koncem 19. a první poloviny 20.století. Přece se však pomalu začíná posilovat vzájemná sounáležitost občanů a jejich patriotismus, právě zásluhou společenských a zájmových organizací i všech kulturních aktivit v obci.

TOPlist

Napište nám